Víte, že okolí Špindlerova Mlýna je nabito zajímavými místy, které nemají ve světě obdoby?
V létě vás na horách čekají příjemnější teploty než v nízkých polohách, les vám poskytne svůj stín a řeka společně s vodopády vás báječně osvěžení a k tomu nabídne hezkou podívanou na unikátní místa Krkonoš.
Náš recepční hostům odkryje tajná místa Krkonoš.
Nikdo jiný se nehodí na recepci našeho špindlerovského resortu víc než Lukáš. Nejen že v hotelnictví vystřídal snad všechny profese, a tak hostům poradí s každým problémem, ale navíc je to místní rodák, který má hory opravdu rád. Prohání se po nich na kole, na lyžích a nebo leze po skalách. Okolní přírodu má tedy prozkoumanou v zimě i v létě a rád dá tipy na ty nejzajímavější výlety.
Výhled do dalekých krajů
Třiceti akrový skalnatý holý vrchol vám nabídne neomezený panoramatický výhled do vzdálených krajin na území České republiky i Polska. Průměrná roční teplota se tady pohybuje okolo 0,2 ºC. Na Sněžce se nachází i několik staveb – konečná stanice lanovky z Pece pod Sněžkou, rotundová kaple sv. Vavřince o výšce čtrnáct metrů, kamenný trigonometrický obelisk a Polská bouda s meteorologickou stanicí.
Procházka podél přehrady
Příznivce pěší turistiky potěší výlet na trase Labská přehrada – Špindlerův Mlýn, který zabere cca dvě hodiny času na trase tam a zpět. Touto cestou se mohou vydat rodiče s malými dětmi i maminky s kočárky, nejde o nijak náročnou trasu. Otužilci se zde mohou i vykoupat.
Labská louka a nejvyšší vodopád v ČR
Špindlerův Mlýn má každý zapamatován jako horské a lyžařské středisko. Jeho raritou je však i to, že 8 km od centra Špindlerova Mlýna pramení evropský veletok Labe.
Život veletoku Labe se rodí rašeliništích Labské louky v nadmořské výšce 1386,3 m. Na kamenné zídce v blízkosti pramene je umístěno 26 barevných znaků měst, jimiž Labe protéká.
Pokud na hřebenech ještě neleží sněhová pokrývka, Pramen Labe je velice oblíbenou turistickou destinací. Nejen pro pramen veletoku řeky Labe, a jedinečný rozhled a panoramata celých Krkonoš ale také spatříte nejvyšší vodopád v české republice – Pančavský – vysoký 148m.
Rovněž zde uvidíte pozůstatky doby ledové i zbytky původního krkonošského pralesa.
Krajina podél této trasy je plna svědectví o bouřlivém vývoji vysokohorské přírody, ale též o houževnatých snahách lidí využít drsnou horskou přírodu ke svému prospěchu.
Říše vodopádů
Na délku měří Labský důl osm kilometrů a je součástí Krkonošského národního parku. Koncem 19. století tady hrabě Harrach vybudoval cestu, která spojila Špindlerův Mlýn s Labskou boudou, tzv. Harrachovskou cestu. Dále zřídil v roce 1904 první přírodní rezervaci v Krkonoších na severním svahu u jeskyně. Co se vám v Labském dolu určitě zalíbí je vodopád Labe, největší vodopád Pančavy, Labská rokle a Labské jámy. Přítomná květena je velmi rozmanitá, nechybí alpské loučky a smrkové porosty. Blízko dolu najdete suťovou jeskyni Krakonošovu klenotnici.
Tip na výlet
Plánujete-li průchod Labským dolem, po výstupu Harrachovou cestou k Labské boudě se určitě zastavte u pramene Labe. Vrátit se můžete zpět po červené stezce kolem Pančavského vodopádu a Mohyly Hanče a Vrbaty přes Zlaté návrší dolů do zpět Špindlerovova mlýna. Trasa měří 18 kilometrů. A pokud nejste vázáni na jedno místo odjezdu, můžete se vypravit až do Harrachova na Mumlavské vodopády od Luční Boudy dále po modré turistické trase. Tato velmi populární cesta měří 19 kilometrů.
Jedno z nekrásnějších krkonošských údolí, tzv. dolů, vede podél toku Bílého Labe.
Řeka zde protéká přes skalní stupně a prahy, vytváří vodopády a divoké peřeje. Divoký ráz údolí dotvářejí holé lavinové svahy. V údolí nejsou časté jen zimní laviny, ale i ty letní ve formě kamenito-bahnitých proudů, které vznikají po silných deštích.
Důl Bílého Labe je rozdělen na dvě části. Spodní část vedoucí ze Špindlerova mlýna k Boudě u Bílého Labe je vyasfaltovaná a hodí se pro kočárky i vozíčkáře. V horní části údolí, která vede až k Luční boudě, je terén náročnější. Asfaltka se změní v malou pěšinu, která často překonává poměrně vysoké skalní stupně a schody. Otevřou se vám zde však krásné výhledy na přírodu tohoto jedinečného krkonošského údolí.
Kotel
Po jihozápadních svazích hory jménem Kotel pokračuje Krakonošova cesta až na Dvoračky, které byly v minulosti centrem hospodářského dění v západních Krkonoších.
Kotelní jámy patří do první, tedy nejpřísněji chráněné zóny Krkonošského národního parku a turista se tam může pohybovat jen po značených cestách.
Zastávka na louce
Luční bouda je horský hotel v Krkonoších, na Bílé louce na levém břehu Bílého Labe nedaleko západně pod Úpským rašeliništěm, prameništěm Bílého Labe i Úpy, v nadmořské výšce 1410 m, vzdušnou čarou asi 1,2 km severovýchodně od vrcholu Luční hory a 1 km severozápadně od vrcholu Studniční hory.
Stezka doby ledové
Rašeliniště je největší vrchovištní rašeliniště v Krkonoších, má rozlohu 72,8 ha. Vzniklo přibližně před 5 – 6 tisíci lety. Rostou zde klečovité porosty, všivec sudetský, ostružiník moruška či kyhanka sivolistá. Žije zde slavík modráček tundrový či šídlo horské. Skrz rašeliniště prochází modře značená turistická trasa, která vede od Luční boudy k bývalé Obří boudě pod Sněžkou. Vybudována zde byla i naučná stezka Dědictví doby ledové.
Krkonoš
Zlaté návrší je holý svorový hřbet, který se nalézá mezi masivem Kotle a Medvědínem. Zlaté návrší je nyní turisticky nepřístupné a tak krásné výhledy, z jeho vrcholu, už jsou dnes bohužel jen krásnou vzpomínkou. Cesta od Medvědína se u Šmídovy vyhlídky odklání k Masarykově silnici po níž se dostaneme k Vrbatově boudě.
Památka na sněhovou bouři
Na vrcholku Vrbatova návrší stojí mohyla Hanče a Vrbaty. Tento pomník připomíná tragickou událost, která se stala 24. března 1913. Při mezinárodním závodě v běhu na lyžích umrzli český závodník Bohumil Hanč a jeho kamarád Václav Vrbata, který se Hančovi snažil pomoct ve sněhové bouři.
Pramen Pančavy
Pančavská louka je rozsáhlá subalpinská louka v Krkonoších. Rozkládá se mezi Labskou loukou, Mumlavskou loukou, Harrachovou loukou, Hančovou loukou a Pančavskou jámou. Součástí je nejrozsáhlejší vrcholové rašeliniště v západních Krkonoších. Tvoří součást přírodní rezervace Prameny Labe.